Je Váš pracovně právní problém akutní? klikněte zde

Náhrada za škodu zaměstnavateli způsobenou v první den pracovního poměru

Otázka pro právní poradnu:

Syn získal své první zaměstnání a nastoupil jako řidič nákladního automobilu. Pracovní poměr vznikal překotně - pátek schůzka se zaměstnavatelem, v sobotu předání osobních dokladů a v pondělí v 5.00 hodin nástup. Ihned při první jízdě, aniž by měl již podepsanou pracovní smlouvu, způsobil syn dopravní nehodu (naštěstí bez vážných následků - pouze materiální škoda do výše 100.000,- Kč). Nehoda byla způsobena z důvodu momentálně nefungujících brzd plně naloženého návěsu, přičemž se synem jel jako spolujezdec jeden ze zaměstnanců firmy, který zaměstnavateli okolnosti nehody v danou chvíli potvrdil. O brzdách a dosud nepodepsané smlouvě však syn policii neřekl z obavy z okamžité ztráty nově získaného zaměstnání. Po nehodě dal zaměstnavatel synovi podepsat pracovní smlouvu a klasickou dohodu o hmotné odpovědnosti. Současně jej informoval (nikoli však písemně), že se na úhradě způsobené škody bude formou srážek ze mzdy podílet. Tzv. "pojistku na blbost"; má syn uzavřenou až ode dne následujícího po nehodě (zaměstnavatel mu totiž přislíbil zprostředkování uzavření pojistky současně se vznikem pracovního poměru - tudíž první den krytý nemá). Ráda bych věděla: 1. zda v tomto případě má zaměstnavatel nárok na úhradu škody a především v jaké výši, jestliže před způsobením škody můj syn nedosáhl a nedosahoval žádného výdělku. V zákoníku práce je přitom stanoveno, že výše požadované náhrady nesmí překročit 4,5 násobek průměrné hrubé mzdy, dosažené PŘED způsobením škody. 2. Škodu syn nezpůsobil de facto ani z nedbalosti, neboť se jednalo o technickou závadu, o které dost dobře neměl šanci vědět. Tuto skutečnost však ve svém důsledku nyní nebude schopen nijak prokázat. 3. Jak postupovat, když auto má neustále různé technické problémy, syn je zaměstnavateli ihned (a často opakovaně) hlásí, ale řeší se pouze akutní potíže. Syn odmítá sepsat seznam závad písemně z obavy, že mu bude sděleno, že "druhý den nemusí chodit" (je dosud ve zkušební době), přesto však má strach, aby z důvodu technického stavu vozidla nezpůsobil něco vážného. O práci totiž nechce přijít, je rád, že může pracovat - byl přijat i bez praxe, pro jejíž absenci byl u jiných zaměstnavatelů více než rok odmítán. Velice děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď právní poradny:

Dobrý den, povinnost náhrady škody vzniká už od vzniku pracovního poměru a pracovní poměr může vzniknout i ústně (není sepsána smlouva, ale začne být přidělována a konána práce). Vznik pracovního poměru totiž není vázán na tzv. sankci neplatnosti (tzn. pracovní smlouva má být písemně, ale pokud není dodržena písemná forma, přesto je platná - viz § 21, odst. 1 + § 34, odst. 3 Zákoníku práce). Jestliže zaměstnanec neodpracoval aspoň 21 dní, pak se vždy používá tzv. pravděpodobný výdělek (laicky řečeno se vypočte, např. ze mzdy obdobných zaměstnanců, kolik by zaměstnanec býval byl vydělal, kdyby býval byl pracoval aspoň 21 dnů - viz § 355 Zákoníku práce). Na druhou stranu zaměstnanec je povinen hradit pouze škodu, kterou zavinil (ať už z nedbalosti, vědomě apod. - viz § 250 - 264 Zákoníku práce). Zaměstnanec tedy není povinen hradit závadu, např. skrytou vadu, která zavinila autonehodu, takový postup by byl v rozporu s dobrými mravy (viz § 14, odst. 1 Zákoníku práce). Zaměstnavatel smí provést srážku ze mzdy zaměstnance, jedině na základě písemně uzavřené dohody o srážkách ze mzdy (viz § 327 Zákoníku práce). Doporučuji Vám tedy, aby syn nepodepisoval dohodu o srážce ze mzdy. Kromě toho píšete, že syn podepsal dohodu o hmotné odpovědnosti, ale ta by se mohla vztahovat jedině na náklad vozidla, ne na samotné vozidlo, protože tzv. hmotná odpovědnost je odpovědností za schodek na hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (tedy mění se účetní stav např. zásob, cenin, materiálu, nákladu na vozidle apod. - viz § 252 - 254 Zákoníku práce). Na vozidlo lze sjednat jedině dohodu o svěřeném předmětu (viz § 255 Z8koníku práce), ale z té se uhrazuje jedině ztráta předmětu, nikoliv jeho zničení a opět se sráží případná škoda za ztrátu jedině na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy. Chápu, že Váš syn si chce místo udržet, ale je pravděpodobné, že když se ohradí proti srážce, stejně se s ním zaměstnavatel rozejde ve zlém a to klidně i po zkušební době. Protože jestliže se zaměstnavatel neštítí žádat škodu, kterou zaměstnavatel nezpůsobil, jistě se nebude obávat ani neplatného ukončení pracovního poměru po zkušební době.

Na Váš dotaz do pracovně právní poradny odpověděla: Dana Blažková

Hmotná odpovědnost, náhrada škody

Vybrané dotazy z kategorie

Úraz na cestě k lékaři
Zaměstnavatel požaduje manko ale neudělal inventuru
Úhrada škody vzniklé krádeží z uzamčeného auta
Náhrady škody na poště za vyplacený důchod na zfalšovaný občanský průkaz
Hmotná odpovědnost za vybavení kanceláře
Náhrada škody z nedbalosti
Náhrada za škodu zaměstnavateli způsobenou v první den pracovního poměru
Zodpovědnost za ztrátu či odcizení věcí pacienta v lůžkové části nemocnice
Odpovědnost za škody na služebním vozidle používaném při cestě do práce a z práce
neohlášená škoda druhého zaměstnance

Všechny dotazy z rubriky: Hmotná odpovědnost, náhrada škody

Hmotná zodpovědnost, škoda způsobená zaměstnancem

Termíny výkladového slovníku pracovního práva a zákoníku práce z kategorie Hmotná odpovědnost, náhrada škody

hmotná odpovědnost
odpovědnost za schodek
odpovědnost za škodu
promlčecí doba

Hmotná odpovědnost, náhrada škody

Vybrané články a aktuality z kategorie

Radiorada Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Radiožurnál 03.11. 2010